Středolesí

Od neděle 10.7.2011 obývaly dvě naše sestry spolu se čtyřmi dívkami faru v malebné krajině ve Středolesí u Hranic na Moravě. Celý následující týden se snažily objevovat dotyky Boží skrze různé události, setkání, maličkosti,... Do tohoto dobrodružství si na pomoc přizvaly nebeské pomocníky – sv. Edith Stein a sv. Jana Sarkandra. Proč? Sv. Edith Stein působila za první světové války jako ošetřovatelka v lazaretě v Hranicích n. M. a sv. Jan Sarkander zemřel mučednickou smrtí v Olomouci. Obě místa byla cílem výletů sester s dívkami, a tak k nim mohli oba světci promlouvat a stát se "živou" inspirací a výzvou.

Pán Ježíš vzal za ruku dceru Jairovu a řekl: "Talitha kum – děvče, říkám Ti, vstaň!"
I Tvého srdce se chce Pán stejně dotknout a pomoci Ti, abys radostně uchopila dar svého mládí. Dovolíš mu to?
(Z pozvánky)

"Katecheze sestry Petry byla o sv. Edit Stein, ateistce, která hledala pravdu a našla víru v Boha a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Tato přednáška byla přínosná i pro náš obyčejný život. ... Po obědě jsme vyrazily do Teplic. U řeky Bečvy jsme se pomodlily radostný růženec. ... Poté jsme se prošly do kostela v Hranicích, kde jsme měly chvíli na prohlédnutí kostela a též se i pomodlit korunku k Božímu milosrdenství."

"Náš první cíl druhého dne byly opět Hranice. Po dojezdu jsme se přesunuly do kostela na mši svatou. O 35 minut později jsme úprkem přeběhly na autobus do Teplic nad Bečvou. V Teplicích jsme navštívily Zbrašovské aragonitové jeskyně. ... Doma jsme mohly pokračovat v katechezi. Na vysluněné louce jsme se pokoušely zjistit odpověď na otázky, kým vlastně jsme a proč tu jsme. Večer jsme prožily kolem ohně při opékání buřtů a zpívání písniček. Den jsme zakončily modlitbou."

"Třetí den jsme měly namířeno do Olomouce. Nejdříve jsme zavítaly do Centra SSJ. Program zahájila katecheze sestry Olgy o svatosti. Sestra Olga zasela, uvidíme, co vyroste. Poté jsme se vydaly pod vedením sestry Daniely po stopách sv. Jana Sarkandera. Na místě jeho umučení jsme se dozvěděly poslední podrobnosti z jeho života a mohly se jím i inspirovat."

"V pátek nás autobus zavezl do Bystřice pod Hostýnem a na Hostýn nás zanesly naše nohy, které musely překonat převýšení asi 300 m. Na další cestu nás povzbudila účast na mši svaté a svačinka před bazilikou. Poté jsme prošly hostýnské křížové cesty."