Pouť do Říma 2016
Obě skupiny sester, jimž byla v českém i německém jazyce průvodkyní sr. Marie Čeganová, začaly své putování, jak se v Srdci církve sluší a patří, v Bazilice sv. Petra. Zde sestry nejen prošly první Svatou branou a slavily mši sv. u katedry sv. Petra, ale mohly se i pomodlit u hrobů svatých papežů minulého století a žasnout nad množstvím českých stop v tomto hlavním chrámě církve. V dalších dnech se setkávaly s řadou světců, především mučedníků, kteří svým příkladem burcovali úsilí dát Pánu Bohu větší prostor v srdci. Nechyběla ani místa spojená se světci obou národů či křestních patronů sester.
Během svých výprav po Věčném městě se poutnice častěji setkávaly se dvěma světci. Tím prvním byl Apoštol národů sv. Pavel, u něhož si – v opatství Tre Fontane, v Bazilice sv. Pavla za hradbami nebo u Mamertinského vězení – vyprošovaly pro něho charakteristickou horlivost pro Krista. A tím druhým nemohl být nikdo jiný než sv. Ignác z Loyoly, z jehož spirituality Společnost žije. Jeho hrob v jezuitském kostele Il Gesù i návštěva jeho soukromých místností zůstaly sestrám hluboko v srdci. Pouť druhé skupiny vyvrcholila návštěvou La Storty, místa vzdáleného asi 15 km od Říma, kde sv. Ignác ve zjevení slyšel slova: „V Římě vám budu milostiv.“ Totéž zde vyprošovaly sestry poutnice i svým římským spolusestrám…
Návštěvě Říma by něco podstatného chybělo, kdyby se během ní sestry nesetkaly se Svatým otcem. První skupina se mohla účastnit nedělní mše sv. na Svatopetrském náměstí pro světové setkání katechistů 25. 9., druhá potom generální audience v poslední den pouti ve středu 5. 10. Všechny sestry se setkáním se Svatým otcem cítily velice obdarovány a obdivovaly jeho srdečnost a zájem o jednotlivce, ale i zručnost pořadatelů.
Ačkoliv toho sestry během své pouti skutečně mnoho viděly a zažily, rozhodně jim nešlo o to „všude být a všechno vidět“. Naopak – na jednotlivých posvátných místech si vyhradily velkorysý čas pro osobní modlitbu a ztišení, což jim umožnilo prožívat pouť jako setkání s Bohem v církvi, světcích i v různých setkáních s lidmi známými i neznámými.
Zázemí pro svou pouť měly v Centru Velehrad, kde od července působí tříčlenná komunita našich sester. Vždy večer po naplněném dni ocenily milé přijetí od spolusester v poutním domě. „Římské sestry“ se k putování několikrát připojily, obě skupiny také mohly zažít některou z nich v roli průvodce. Tyto alespoň částečně společně prožité dny daly nahlédnout do počátků služby komunity SSJ v Římě. Ačkoliv k ní patří mnoho nového – komunikovat v italštině s programem pro objednávání poutníků či s dodavatelskými firmami, starat se o dům i s takovými drobnostmi jako uvařit citronovou marmeládu z vlastní sklizně nebo ostříhat kiwi na zahradě – je to především život okamžik po okamžiku plněný úsilím o velkodušnou službu Bohu v bližních, podobně jako v kterékoliv jiné komunitě SSJ.