Promluva P. Michala Altrichtera SJ 23. 4. 2018

Když se dívám na O. Roberta, tak si myslím, že kromě jiných vlastností se v něm projevily tři ignaciánské rysy. Ignác byl testardo. Když si něco umínil, tak to bylo vždycky dotaženo: důsledně, houževnatě, souvisle, vytrvale. …když O. Robert v dobrém slova smyslu rozpoznal před Boží tváří, co je správné, tak ty věci pak byly; to je úplně zásadní. Jinak by to dílo nemohlo vzniknout. Každé dílo je oboucháváno, čištěno jak křišťál, opravdu velice poctivě a mohutně. To vyžaduje vytrvalost.

A druhá vlastnost. Myslím, že to, co se říká o svatém Ignáci, že nebyl mužem mnoha pravd, ale že důsledně rozvíjel pár základních esenciálních pravd, je typické pro O. Roberta. On prostě zachytil dvě tři nosné ideje, které plně realizoval jako svatý Ignác. Ty rozvíjel a těmi žil, a to je něco hlubokého. A to si myslím, že je to ignaciánství, že nejdeme pořád do šíře, ale že to jde hluboce, a že ta jedna věc uspořádává ostatní.

A třetí věc, když člověk o tom uvažuje, je to jednoduchá věta, jednoduché slůvko, jednoduchý výraz, ale tak moc důležitý, jinak bychom se tady nesešli. To je opravdu důvěra v Boha, čili to, co zase je pilířem, nosným výrazem, šťavnatým, vitálním výrazem ignaciánské, jezuitské spirituality. Vytrvalost, jedna nosná idea, důvěra, že to všechno svěřuji Pánu, kdy člověk dorůstá do té nesnadné věty v naší spiritualitě: Dělej si, Pane, se mnou, co chceš.

…důvěrnost. Znát znamená vnitřně zakoušet, mít podíl. My víme, že slovo důvěrnost je veliká askeze srdce. …srdce znamená místo, kde se Bůh rád prochází.

Tak nechť ta důvěrnost znamená, že především Bůh může ve vašich životech, ve vašich srdcích se procházet, aby člověk dokázal velice moudře, samozřejmě střízlivě, uvážlivě, pak zhodnotit celý odkaz toho nezměrného dramatu víry O. Roberta. A vy abyste nepochybovaly o tom, že Bůh ve vás a mezi vámi vykonal krásné dílo, které leckdy souvisí s tím, že to je mučednictví srdce.