Vzkříšení v našem životě

Zaznělo radostné ALELUJA. Radost ze vzkříšení dále rezonuje i během celé velikonoční doby. Vzkříšení je skutečnost krásná a plná naděje, ale na druhou stranu jde o něco tajemného, přesažného, co možná těžko začleňujeme do našeho běžného života. Jak si ho máme představit? Jak ho žít už teď?

O vzkříšení bylo i poslední rozjímání našich exercicií (duchovních cvičení), kterými nás – letos na Velehradě – se zápalem a duchovní hloubkou opětovně provázela naše spolusestra, sr. Marie Čeganová. Využila při nich texty kardinála C. M. Martiniho SJ. Některé myšlenky nám mohou pomoci právě k tomu, aby se přítomnost vzkříšeného Pána Ježíše potkala s naším životem.

V přípravě na rozjímání zazněla výzva, abychom otevřeli oči. Pán přece vstal z mrtvých, Pán žije; ale kde? Žije u Boha a žije mezi námi, v naší zkušenosti, v našem životě, v naší současné situaci. Vzkříšený Pán je stále přítomný a přicházející. Náš každodenní život ve své zdánlivé bezvýznamnosti v sobě nese znamení vzkříšení.

Slova Pána Ježíše, že jde před apoštoly do Galileje, tzn. do jim známého prostředí, do rodného kraje mnohých z nich, poukazují na tuto skutečnost: Vzkříšený Pán Ježíš nás předchází a čeká na nás – u nás doma, v naší konkrétní životní situaci, tady a teď. To je vzácný poklad ukrytý v každé chvíli našeho života, i když k němu patří také nejistota, obtíže a temnoty. Nebojme se tedy s důvěrou přijímat to, co každý den přináší – je v tom skryta Boží přítomnost a to je stálý zdroj radosti a naděje – i  když doba velikonoční skončí nebo když se vrátíme z exercicií domů.

 

„Skutečně jen málo lidí chápe, co by jim Bůh prokázal, kdyby se mu zcela odevzdali.“ (Sv. Ignác z Loyoly)