Boží pozvání na Mariánskou Horu

Minulý rok nám přinesl nečekané pozvání založit komunitu v rodišti P. Roberta Kunerta SJ (*1933 – †2019), zakladatele naší Společnosti. Na malebném poutním místě nad obcí Dolní Čermná se ve svém dětství a mládí modlil u Panny Marie za své kněžské a řeholní povolání. Proto i my sestry vnímáme Mariánskou Horu jako místo, kde má jistým způsobem kořeny povolání každé z nás, kde můžeme čerpat intenzivněji „u pramene“.

V roce 1957 P. Kunert SJ vstoupil tajně do Tovaryšstva Ježíšova a o 10 let později emigroval do Rakouska, čímž se mu otevřela cesta ke kněžství. Po Sametové revoluci se začal vracet na tato místa, která byla pro něj silně spojena s počátky jeho povolání. Zvláště když pro nás při různých slavnostních příležitostech sloužil na Mariánské Hoře mši svatou a setkávaly jsme se i s jeho příbuznými, stalo se i nám jeho rodiště vzácným a blízkým.

Na jaře 2023 se z Poutního domu vedle kostela na Mariánské Hoře odstěhovala rodina, která toto místo léta obývala, a nám se dostalo zprávy, že se nedaří farnosti najít pro dům nové obyvatele. S úmyslem přispět farnosti na obnovu Poutního domu, aby nemusel být prodán, jsme navštívily tamního duchovního správce o. Jana Lukeše. Obávaly jsme se, že by Mariánská Hora mohla prodejem domu ztratit svůj vzácný ráz a duchovní atmosféru poutního místa…

O. Lukeš vyjadřoval, že by bylo pěkné, kdybychom na Mariánskou Horu přišly, ale nám se to nezdálo reálné. Velké podpory se nám dostalo také od příbuzných P. Kunerta a ze strany farnosti. Postupně jsme se tak i na základě dalších impulsů musely začít ptát: nemůže si to Pán Bůh od nás přece jen přát? Ve společném rozlišování a v modlitbě všech sester jsme v tomto pozvání rozpoznávaly pozvání Boží: na místě, kde se rodilo povolání zakladatele, žít poslání naší Společnosti – vyprošovat církvi nová duchovní povolání a věrnost stávajících. Jistě i zde u Panny Marie, jako na každém poutním místě, je nebe „o kousek blíž“… Úvahy o vzniku komunity podpořil také o. biskup Jan Vokál, do jehož diecéze Mariánská Hora náleží.

A tak jsme se vydaly na novou, ne snadnou a poměrně dobrodružnou cestu, jak už tomu u Božích cest bývá. Nechybí nám na ní Boží milost a přímluva nebeských přátel, ani dobří lidé po našem boku. Zakoušíme mnoho přízně mezi farníky v Dolní Čermné, u příbuzných P. Kunerta, u o. Lukeše i při jednání na biskupství. Velmi si ceníme spolupráce s architektem Jiřím Svobodou, který se ujal projektové práce a všestranně nám pomáhá.

Po pečlivém zvažování, zda rekonstruovat původní dům nebo postavit celý objekt nově, jsme dospěly k tomu, že bude lépe postavit dům nový, a to takový, aby odpovídal novým potřebám a vhodně zapadal do celkového prostředí Mariánské Hory. Budoucí objekt by měl sestávat ze dvou vzájemně propojených budov. V jedné budově by měl být prostor pro komunitu sester; přízemí druhé budovy by skýtalo zázemí (sál s kuchyňkou a sociální zařízení) pro farnost při bohoslužbách, pouti atd., v patře by měly být prostory pro sestry, které budou přijíždět příležitostně.

S bázní a s radostí krok za krokem odhalujeme Boží přání ohledně našeho úkolu na Mariánské Hoře. Je to tak, jako vždycky: Boží vůli nemusíme vymýšlet. Když se Bohu ochotně otevíráme, je nám darována. Postupně ji rozpoznáváme a smíme žasnout…

Legenda:
A objekt pro komunitu sester
B objekt se sálem a sociálním zázemím
C spojovací část s domácí kaplí sester a garáží

 

„Skutečně jen málo lidí chápe, co by jim Bůh prokázal, kdyby se mu zcela odevzdali.“ (Sv. Ignác z Loyoly)