Nechat se vést

Ve dnech 8. – 12. 7. probíhalo v Charvátech na faře setkání se sestrami Ježíšovými pro dívky ve věku 14 – 17 let. Letošní téma postavilo účastnicím (11) před oči jasnou otázku: „Čím se nechávám vést?“ Společně se sestrami měly možnost skrze katecheze, sdílení a další aktivity nalézat odpovědi na to, čím se necháváme ovlivňovat a co stojí za to, abychom se tím ve svém životě nechaly vést.

 

K pobytu patřil i duchovní program, který dívkám vytvářel možnost ke ztišení, objevování Boha i sebe sama. Každý den začínal ranním rozjímáním nad evangeliem v doprovodu jedné ze sester. Večer pak završila modlitba připravená dívkami, jejíž součástí bylo examen (= zpytování svědomí). Katecheze byly zaměřeny na základní povolání člověka Bohem: „Žij!“; Desatero; duchovní rozlišování a sebezápor. Po nich následovaly chvíle ztišení – prostory pro reflexi.

Součástí setkání byla návštěva sester klarisek – kapucínek ve Šternberku. Dívky pomáhaly při pletí zámkové dlažby a po práci naslouchaly přednášce sestry Miriam o osobním povolání člověka. Účastnily se také polední modlitby v klášterním kostele sv. Anežky České. Bylo pro ně působivé nahlédnout do způsobu života sester klarisek, na kterých je patrná hluboká důvěra v Boží prozřetelnost a život tichosti – modlitby obětované za duše. Po tomto naplněném dopoledni zavítaly dívky ještě do Centra Společnosti sester Ježíšových v Olomouci, kde se jim věnovaly sestry ve sdílení.

Určitým vrcholem celého setkání byla čtvrteční pouť do Choliny. Dívky připravily program a sestry se nechaly vést… Velkou zkušeností jak pro dívky, tak i pro sestry byla velmi zdařilá hra „Na rozlišování duchů“. Sestrám byly na určitou část cesty zavázány oči: „Který duch ji teď vede? Ten dobrý, který vede postupně, krok za krokem, jasně a průhledně, i když často v důvěře, nepřetěžuje a dodává naději? Nebo ten zlý, který vede překotně, zmateně a klikatě, staví před člověka limitující požadavky a vede k zoufalství?“ Hravým způsobem si mohly všechny účastnice zkusit, jak to bývá v nitru člověka, který je neustále vystavován rozhodování: „Čím se teď nechám vést?“ I když v reálném životě to není vždy tak jednoduché jako ve hře…

Celé setkání se neslo v radostném duchu a otevřenosti. Kéž přinese dívkám zkušenost do všedních dní, že Bůh je jistou a bezpečnou orientací na cestách života a jen Jím stojí za to se nechat vést.

Sr. Anna Bartoňová